Myšky, pejsci, koníšci, kočičky

Laboratorní myši bílé formy vznikly již ve starověku v Číně a Japonsku. Do Evropy se dostaly z Japonska, kde byly chovány jako okrasná domácí zvířata. Byly vyšlechtěny z myši domácí (Mus musculus), která dříve obývala stepní a polopouštní oblasti Eurasie  a severní Afriky, ale jako synantropní (tj.na člověka vázaný, ale divoce žijící) druh se rozšířila po celém světě. Dnes obývají myši domácí celý svět a díky své přizpůsobivosti, plodnosti a všežravosti vydrží i v extrémních podmínkách.

Zbarvení laboratorních myší je bílé, ale dlouhodobou domestikací bylo získáno kolem 300 mutací s nejrůznějším vybarvením i kvalitou srsti.

Hmotnost se pohybuje od 20 do 90 gramů ( samci jsou těžší), normální teplota těla je 37,1 °C , srdeční frekvence  je 480-740 min-1,    množství krve je 7,6 % tělesné hmotnosti, počet vrhů za rok 8-12.

Myši jsou aktivní, podnikavá a především nesmírně zvědavá zvířata. Ve dne jsou klidnější a hodně spí, zatímco navečer a v noci se jejich aktivita stupňuje. Pohybu věnují myšky asi 21%dne, spánku a odpočinku 45%, příjmu krmiva, pití 12%, péči o srst (komfortnímu chování) pak přibližně 16%. Myši jsou maximálně obratní šplhavci a většina také skvěle skáče.

Až na několik výjimek myši téměř nikdy nepokoušou toho, kdo se o ně stará. Myšky se sice nedají ochočit natolik, jako potkani, kteří se běžně naučí přiběhnout na zavolání a můžeme je většinou bez obav pouštět volně po bytu, ale na druhou stranu oproti potkanům nevyžadují každodenní několikahodinovou pozornost od svého chovatele. Myšky se naučí běhat po rukou nebo v rukávě svého chovatele, nechají se nosit v kapsičce nebo je můžeme pouštět proběhnout pod patřičným dohledem např.po posteli.

Myši jsou skutečně skupinová zvířata, stejně jako jejich druhové ve volné přírodě. Pokud chcete myšku jako mazlíčka, pořiďte si dvě nebo více samiček. Jedna samotná myška se bude trápit a dvě nedají o nic víc práce než jedna.

Samečci myší nejsou tolik v oblibě, protože vydávají větší zápach. Pokud seznamujeme mladá zvířata, většinou nedochází k vážnějším šarvátkám. Zařazujeme-li dospělá zvířata do stávající skupiny, je nutno postupovat obezřetně. Mě se osvědčilo seznamovat zvířata na neznámém území, kde nedochází k obraně teritoria.Přesto je nutné zvířata nějakou dobu pozorovat a případně zasáhnout. Nikdy nechovejte pohromadě dva a více samečků, protože pak by docházelo  k potyčkám a slabší samec by byl usmrcen. A to i v případě, že oba samci pochází z jednoho vrhu.

Chovné zařízení

  

 

K chovu je možné použít nejrůznější klece z obchodů, je však třeba dát pozor na vzdálenost jednotlivých drátů. Ta by neměla být větší než šest milimetrů. Klece umožňují myškám šplhání, mají však tu nevýhodu, že z nich myšky mohou vyhazovat ven podestýlku.

Hodně se používají také nejrůznější plastové nádrže (laboratorní nádrže Velaz T3 o rozměrech 21x31x15cm), ty mají dno z tvrdého plastu, které myši nemohou prokousat, a víko ze silného pletiva (opět je třeba dát pozor,aby se myšky nemohly protáhnout ven). Dobře můžeme využít i stará vyřazená akvária, která musíme opatřit vhodným víkem(pletivo používané pro králíky není vhodné, protože jím myšky snadno prolezou). Naprosto nevhodné jsou sklenice, dřevěné bedýnky apod.

Teplota vyhovuje 21°C , ale obecně platí, cítí-li se v místnosti dobře chovatel, bude se tam dobře cítit i jeho myška.

Potrava

Myši jsou všežravci. Komerční potrava pro hlodavce obsahuje v podstatě vše, co myš potřebuje (tj.živočišnou i rostlinnou složku).

Lze krmit obilninami (oves,ječmen,proso,kukuřice), slunečnicí, ovesnými vločkami, tvrdým pečivem, granulemi pro kočky atd. Čas od času podáváme jako doplněk čerstvou zeleninu (mrkev, petržel, celer, salát, kedlubny, atd), ovoce (jablka, hrušky), listy smetanky apod. Mnoho zeleného krmení však může způsobovat střevní potíže. Příliš tučnou potravu jako burské oříšky a slunečnicová semínka je třeba podávat s mírou. Myši průměrně sežerou jen deset gramů potravy na zvíře a den. Nezbytností je napáječka nebo mělká miska s vodou ( při jejím použití však musíme počítat s možným převrácením, nebo znečištěním).

Rozdíl mezi pohlavími je viditelný na vzdálenosti mezi análním a pohlavním otvorem. U samiček je tato vzdálenost mnohem kratší než u samečků. Jako domácí mazlíčci se chovají spíše samičky, neboť dospělí samečkové vylučují zápach, který většina lidí vnímá jako nepříjemný.

Rozmnožování

 Zhruba po třech dnech začne mladým myším růst srst. Srst je plně vyvinuta teprve po deseti dnech. O čtyři dny později začínají mláďata žrát pevnou potravu. Odstavit je můžeme ve věku tří až čtyř týdnů ( to závisí na velikosti vrhu a na kondici matky). Ve dvou letech je samice již neplodná.

Myši se nedožívají vysokého věku, průměrně jen dvou let (to závisí na počtu vrhů, na kvalitě potravy apod.)

Ochočování

Toužíte-li po ochočeném myším kamarádovi, pořiďte si mládě (mláďata) co nejdříve po odstavení (tj. ve věku kolem 4-5 týdnů).  Dvě a více myšek ochočíte stejně snadno jako myšku jednu. Vždy radím pořídit si myšky alespoň dvě(nejlépe stejného stáří), protože jedna myška by si připadala osamocená.

Pokud se můžete vyhnout koupi myšek ve zverimexu, udělejte to. Návštěvu zkušeného chovatele bych radila hlavně začínajícím. V obchodě vám nikdo přesně nepoví, o jak staré zvíře se jedná a dost často prodavač ani nepozná zda jde o samičku nebo samečka. Nenechte se oklamat tvrzením,že myšky jsou ještě malé a není to na nich poznat. Je to poznat!  Jinak se může stát, že si domů místo požadovaného samečka  přinesete březí samičku (to je samozřejmě extrém, ale obezřetnost je zde na místě). Navíc v obchodě snadno narazíte na zvířata nemocná.

Pokud se přeci jen obchodu nevyhnete, radím nastudovat dostupnou literaturu a pohlaví myšek si raději přímo v obchodě ověřit! (viz výše). Pokud máte kamaráda-chovatele-klidně ho do obchodu vezměte sebou-víc očí víc vidí.Zdravé myšky jsou pohyblivé, zvídavé. Nikdy si nekupujte zvíře pospávající (pokud nespí všichni J), apatické. Oči mají být lesklé, bez ospalků . Srst taktéž lesklá, bez lysých míst . Terárium v obchodě by mělo být čisté(myslím tím podestýlku), a neměla by v něm být žádná uhynulá zvířata(i s tím už jsem se několikrát setkala L).Pokud se vám v obchodě něco nezdá, nelitujte času a klidně jděte někam jinam. Možná se vám to zdá přehnané(jde „jen“ o myšku za pár korun), ale věřte, že nemocné zvíře  moc radosti nepřinese, zvláště pokud budou jeho majitely děti. Podívejte se, zda má vámi vybraná myška celý ocásek(viděla jsem i myšky s ukousnutým ocáskem-není to sice vada, ale taky ne přednost).

Než si myšku opatříte, připravte jí předem vhodné bydlení. Budete potřebovat nějakou chovnou nádobu (viz. výše), misku na potravu, napáječku(z počátku sledujte,zda z ní myška umí pít, pokud si nejste jisti, přidejte do terária pro jistotu ,aspoň z počátku, i mělkou misku s vodou), hobliny (nebo jinou podestýlku), vhodný je domeček ( nedoporučuji plastový) a něco na šplhání ( např.větev z ovocných stromů) . Hodit se vám bude i  přenoska.

Až si myšku přinesete domů, nechte ji den,dva na rozkoukání, pak ji můžete začít ochočovat.

Pozor mláďata ve věku tří – čtyř týdnů SKÁČOU!!!!-je to naprosto normální. Časem je to na 100% přejde! V tomto věku je raději nevyndávejte ven z terária a berte je do ruky pouze uvnitř chovné nádoby. Jinak hrozí, že vám utečou (což je skutečně dílem okamžiku) a není nic horšího než chytat po bytě myš, která právě prochází pubertou.

Ochočenou myš je možné přenášet v kapse nebo v rukávu. Pouštět myš volně po bytě však nedoporučuji-chcete-li svého chovance pouštět volně, pořiďte si raději potkana.

• aguti –u tohoto zbarvení je možné na každém chlupu vidět střídavě světle a tmavě zbarvené proužky

   

• bílá s červenýma očima-nejčastější zbarvení u laboratorních myší. Chodidla a nos mají tělovou barvu

• bílá s tmavýma očima-tělo je čistě bílé, chodidla jsou růžová a oči  černé

• černá-černé myši mají lesklou sytě černou srst. Také oči, uši, ocas a nohy jsou černé. Břicho je často o něco světlejší

• čokoládová-čokoládově zbarvené myši mají kožíšek čokoládově hnědý. Chodidla a očka jsou tmavě hnědé, stejně jako ocas a uši

• modrá-modré myši mají barvu kožíšku co nejrovnoměrněji tmavě modrou. Břicho je často o něco matnější a oči jsou vždy tmavě modré

• krémová-krémově zbarvené myši mají jemnou srst barvy slonové kosti a tmavé oči

• tříslové(tan)-celá spodní část myši je světlá,zatímco svrchní strana těla má tmavou barvu

• strakaté-skvrny se nacházejí po celém těle a nemají se překrývat. Strakaté myši se vyskytují v různých barvách

          Existují i myši se znaky siamské, ruské, s kresbou želvovinovou, holandskou, lakenveldskou, rump-white ,myši se saténovou srstí, myši dlouhosrsté  myši s drsnou a kudrnatou srstí  a v neposlední řadě i myši bezsrsté(nu-nu).

                Myšky se stále častěji chovají nejen jako potrava pro terarijní zvířata, ale i jako pet. Oproti křečkům jsou myšky nekousavé a aktivní i během dne. Z barevného spektra myší si vybere snad každý a není nic hezčího než pohled na pěkný vrh mláďat. Myšky jsou nenároční chovanci a péči o ně zvládnou pod dohledem dospělých snadno i děti.

Text: www.navel-mysky.wz.cz